úterý 11. února 2014

Malec-Jak to všechno začalo

Tohle je moje upravená verze Alekova a Magnusova prvního setkání

Nic mi nepatří,všechny postavy jsou vlastnictvím Cassandry Clare

Varuju všechny,kterým to ještě nedošlo:Magnus a Alek jsou oba kluci,takže jestli máte problém s tímto typem romance radši přestaňte číst.

Zároveň upozorňuji,že tahle přeložená verze se může od originálu malinko lišit,přeci jenom to nejde přeložit všechno doslovně.

Užijte si to! :D

    „Svět je tak krutý“pomyslel si Alek,zatímco se připravoval na tu Čarodějovu párty.Podle něj nebylo vůbec nutné se nějak speciálně oblékat.Nesnášel když se na něj soustředí přílišná pozornost,takže si vzal to první,co mu přišlo pod ruku - černé tričko,volné džíny a koženou bundu.
Pořád nějak nechápal,proč vlastně pomáhají té zrzce,Clary. Její zablokovaná paměť je sice politováníhodná,ale co na ní Jace vidí?!Je to jenom civil!
Zavrtěl hlavou aby setřásl všechny otravné myšlenky a šel si pro výzbroj.
 „Aleku!Seš připravenej?“zakřičela Isabella.
 „Už jdu!“odpověděl jí a vyšel ze zbrojnice.Když viděl parádu,jakou na sebe jeho sestra a Clary navlékly,začal se stydět za svůj příliš obyčejný outfit.Po inspekci Jaceova vzhledu se ale uvolnil,jeho parabatai měl na sobě to samé co on.
Vyrazili.
Alek uzavíral procesí jako vždycky.Jejich cíl ležel v Brooklynu,části New Yorku kterou nesnášel.Byla smradlavá a špinavá.Když došli ke správnému bytu,Jace zaklepal.Bylo překvapivé,že to někdo zaznamenal přes uřvanou hudbu,kterou muselo být slyšet ještě deset kilometrů odtud.
Ten,kdo jim otevřel,byl vysoký,velice barevný muž.Měl na sobě přiléhavé kožené kalhoty,světle fialové tričko,zářivý růžový pásek kolem boků a vysoké černé boty po kolena.Jeho vlasy barvy havraní černi byly nagelované do ostrých špiček a plné třpytek.Co ale Aleka upotalo nejvíc byly jeho oči.Zlatozelené,kočičí oči.Nedokázal od nich odtrhnout pohled.
 „Co tady sakra děláte?Nevzpomínám si,že bych zval nějaké Nefilim.“řekl.
 „Jsi Magnus Bane?Nejvyšší Čaroděj Brooklynský?“ujistil se Jace.
 „Jo,to budu já,ale rád si říkám jenom Velkolepý Magnus.Co kdybyste mi teď odpověděli na otázku,abych vás pak mohl vykopnout?“řekl a přejel pohledem zbytek jejich skupiny.Když zachytil Alekův pohled,roztáhly se mu zorničky.Alek okamžitě zčervenal a přerušil kontakt.
 „Nebo víte co?Nechám vás zůstat a trochu si užít mojí pařbu.Ale jenom kvůli tomu modrookýmu krasavci.“řekl Magnus a věnoval Alekovi zářivý úsměv.Byla to jenom jeho představivost,nebo na něj mrknul?
 „Pojďte dál.“zatrylkoval Čaroděj a podržel jim dveře.
 „Ten teda rychle obrátil.“zamumlal Jace.
Uvnitř bytu byl dav Podsvěťanů,jejich těla se proplétala a kroutila v zajetí hudby,která postrádala jakákoliv slova a měla jen hodně rychlý rymus.
 „Jenom mi nepovražděte hosty,okay?“varoval je hostitel. „A taky byste mi konečně mohli říct proč jste tady.Udělal jsem snad něco,co se pánům ze Spolku nelíbí?“
 „Jestli jo,tak jsme o ničem neslyšeli.Nejsme tady oficiálně,chceme se jenom na něco zeptat.“řekl mu Jace.
 „Tak to abychom šli někam do soukromí.“byla Čarodějova jediná reakce,než si začal lokty klestit cestu.
 „Já s Clary se o to postaráme.Co kdybyste si trochu užili?“navrhl Jace Alekovi,Izzy a tomu civilovi,jehož jméno si Alek prostě nemohl zapamatovat,než se začal cpát za Magnusem.Clary ho následovala,vrhajíc nervózní pohledy do všech stran.Byla vážně vysoká jako malé dítě,nikoho by nepřekvapilo,kdyby jí všichni ti tanečníci umačkali.
 „Aleku,dáš si něco k pití?“zeptala se Isabella.Musela křičet,jinak by jí nikdo nerozumněl ani slovo.
 „Ne.Jdu na vzduch,všechen ten kravál už mi pěkně brnká na nervy.Vy si klidně užívejte.“odmávl a zamířil ven.Když se za ním konečně zavřely dveře,zhluboka se nadechl.Jestli bylo něco,co nenáviděl víc než démony,byl to hluk a přecpané prostředí.S povzdechem se přel o zeď a držel hlídku.Nebylo to hezké místo,to mohl soudit už jenom ze zápachu vařeného zelí a kočičí moči.Jenom doufal,že tady neskysnou na moc dlouho.Myšlenky se mu začaly plížit k Čaroději.Proč na něj zatraceně tak zíral?Magnus si musel říkat,že je divný.Ale co na tom záleží?Přece se Alekovi nelíbí.
Zhruba po deseti minutách šel zkontrolovat situaci.Magnus zrovna vycházel z pokoje,kde předtím zmizel,následován Clary,která vypadala ještě ztrápeněji než když sem přišli a v závěsu za ní šel Jace,jehož stažený obličej prozrazoval,snahu přijt na způsob jak jí uklidnit.
 „Takže?“nadzvedl Alek obočí.
 „Nic dobrýho.Řeknu ti to cestou.Kde je zbytek?“zeptal se Jace.
 „Nejspíš někde u baru.Nebo se možná přidali k těm orgiím.“ukázal na chumel propletených těl.Jace jenom protočil oči a šel je hledat,Clary táhnul za sebou.Alek se chtěl připojit,když mu někdo zašeptal do ucha. „Můžeš na chvilku?“ Chudák kluk se otřásl a rychle se otočil,jenom aby stál tváří v tvář Magnusovi,jejich obličeje jenom centimetry od sebe.Alek zčervenal a odskočil zpátky.Dovedl jenom přikývnout.Magnus se široce usmál a zavedl ho do stejného pokoje,který už navštívil Jace s Clary.Byla to prostorná ložnice s obří postelí,zakrytou neobvyklým kanárkově žlutým povlečením a velikými naducanými polštáři,nočními stolky po obou stranách letiště a s měkce vypadajícím růžovým křeslem v rohu.Ve zdi byly zasazené dveře,vedoucí pravděpodobně do šatny.
 „Co potřebuješ?“zeptal se Alek zvědavě.Byl trochu nervózní,čaroděj byl velmi atraktivní.A očividně úchylný,vzhledem k tomu,že si začal rozepínat kalhoty.
 „Co to děláš?“vypískl Lovec stínů.
 „Jenom se převlíkám.Kůže není moc pohodlná,když v ní člověk tráví celej den.Copak,stydíš se?“smál se a stáhl si kalhoty.Alek tak viděl jeho spodní prádlo a taky náznak toho,co bylo pod ním.Do hlavy se mu nahrnula krev a prudce se otočil,takže stál proti velkému oknu.
 „Vlastně jsem tě chtěl někam pozvat.Tohle divadýlko bylo jenom abych se ujistil,že se moje intuice nemýlila.“řekl klidně Magnus a natáhl si nové kalhoty,tentokrát zářivě zelené.Alek si nebyl jistý,jestli dobře slyšel.To ho tenhle muž vážně pozval na rande?Ne,počkat,o to nejde,jak poznal,že neni na holky?!Znovu se otočil a jenom na něj zíral,nejistý jestli se jednalo o vtip nebo ne a zároveň neschopný slova.
 „Dám ti číslo.Až budeš mít čas,zavolej,dobře?Nezapomeň.Jo a ještě něco.Jak se jmenuješ?“zeptal se Magnus s lehkým úsměvem a podával mu papírek s číslem.
 „Nemyslíš,že je trochu bizardní pozvat někoho na rande a až pak se zajímat o jméno?“nadhodil Alek,když našel svůj hlas,ale papírek váhavě přijal.
 „Vůbec ne.Jednám podle potřeby.“usmál se.
 „Jmenuju se Alek.To je zkratka pro Alexander.“představil se.
 „Rád tě poznávám,Alexandre.“řekl Magnus a natáhl k němu ruku.
 „Jenom Alek.“opravil ho a chopil se příležitosti dotknout se Magnusovy karamelově zbarvené kůže.Jemnostně připomínala hedvábí a vypadala ještě opálenější proti Alekově průsvitně bledé.
 „Jestli ti to nevadí,budu ti říkat Alexander.Nerad zkracuju krásná jména.“
Z toho Alek znovu zčervenal,nebyl zvyklý na komplimenty.Magnusova tvář najednou potemněla.
 „Vypadá to,že budeš muset jít.Ti tvoji společníci mají nějakej problém.“
Alek nečekal aby se dozvěděl jaký a spěchal do hlavní místnosti,připravený zasáhnout kdyby se některý z přítomných Podsvěťanů utrhl ze řetězu.Nic takového se ale nedělo,takže jenom došel ke svojí skupině.
 „Co se děje?“zeptal se jich.
 „To Simon.Napil se jednoho z těch koktejlů a změnil se v krysu.“oznámila mu Clary ze země.Aha,tak on se jmenuje Simon!Vypadalo to,že se ten kluk/krysa schoval pod bar a odmítá vylézt.
 „Tak copak to tu máme za problém?“ozval se Magnus Alekovi za zády a vylekal ho.
 „Jeden z tvejch utrejchů udělal z mýho nejlepšího kamaráda tohle.“sdělila mu naštvaná Clary,ukazujíc zvířátko,které se jí konečně podařilo vydolovat ven.
 „No tak to je smůla!Navrhuju abys mu sehnala pohodlnou klec.Nebo ho pusť do kanálu,to by bylo asi nejlepší.“doporučil jí Magnus a nevzrušeně si prohlížel  své žlutě nalakované nehty.
 „T-To už jako takhle zůstane?Napořád?“zašeptala vyděšeně zrzka.
 „Nejspíš.“řekl jí Čaroděj,nezájem mu z hlasu přímo sálal.Když ale uviděl její výraz,tvář mu změkla.
 „Ale no tak,to nepochopíš vtip?Zanedlouho to vyprchá.“ujistil jí s úsměvem.
 „A nemohl bys ho proměnit zpátky hned?“prosila Clary.
 „Podívej,zlato,takhle to nefunguje.Dneska už sem vám pomohl a nic vám nedlužim.Navíc kouzlo,který by mu pomohlo je namáhavý a v tomhle případě zbytečný.I kdybych ho chtěl proměnit,jsem si dost dobře jistej,že si moje služby nemůžete dovolit.Když pár hodin vydržíš,vrátí se ti.“řekl Magnus,tentokrát už ostřeji.Clary se neodvažovala pokoušet jeho trpělivost a radši si k sobě přitiskla krysu-Simona blíž k sobě.
 „Měli bychom jít.Pojďtě.“vybídl je Jace.
Alek už dělal krok ke dveřím za ostatními,když ho Magnus znovu zastavil.
 „Za tři dny tady budu pořádat další párty.Když se ukážeš,mohli bychom si trochu popovídat.“řekl mu tiše,aby je nikdo jiný neslyšel.
 „Zavolám ti.“řekl mu Alek a pak rychle vyšel ze dveří,obličej celý rudý.
 „Brzy se uvidíme,Lovče stínů!“uslyšel za sebou Magnusův hlas.Srdce mu poskočilo a tvář roztáhl široký úsměv.Netušil proč,ale i přes chmurnou náladu všude kolem,Simona změněného v krysu,Jaceovo utěšování Clary a trucující Isabellu byl dokonale šťastný a už se těšil,až znovu uvidí toho divného,krásného,extravagantního a mírně úchylného Čaroděje.

Nezapomeňte mi do komentářů napsat co bych měla vylepšit,nebo co se Vám líbí!Konstruktivní kritika je vítaná! 

3 komentáře:

  1. Bože! Bolo to super! Úžasná poviedka!! :3 Tak dlho som hľadala poviedky na pár Malec v slovenčine alebo češtine! Super si to napísala, len škoda,že to tak nebolo v skutočnosti! :333 Ja ich milujem!! :33 <3

    OdpovědětVymazat
  2. Je to super..... Vím, že píšu trochu pozdě po vydání, ale budeš psát ještě? Já Maleca miluju a moc českých/ slovenských ff není. ������

    OdpovědětVymazat
  3. Nádhera, moc se mi to líbilo. Byla bych ráda za nějaké to pokračování nebo další povídku na Malec.

    OdpovědětVymazat